˝Znalost prostředí a kluků byla rozhodujícím faktorem˝, říká k působení v Asperu Dominik Papica

Ahoj Dominiku, vítej v Šumperku. Jak se ti u nás zatím líbí?

Zatím se mi v Asperu moc líbí. Kluci mě vzali dobře a letní příprava mě baví.

Pro ty, co tě neznají, popiš prosím v pár větách tvé dosavadní zkušenosti.

Od šesti let jsem hrál za Šternberk, dvakrát jsme byli na MČR starších žáků. V dorosteneckém věku jsem hrál první rok ve Šternberku, ale zároveň jsem měl střídavko do první ligy juniorů, nejprve jsem nastupoval za FBS Olomouc, pak za Panthers Otrokovice. Další rok jsem hrál za Buldoky. Pak následoval můj odchod do Švýcarska, kde jsem dva roky hrál za Alligators Malans. Tam jsem nastupoval v juniorské extralize a v nejvyšší soutěži hráčů do 21 let.

Poslední zápas v českých soutěžích jsi odehrál naposledy před více než dvěma lety a následně jsi 2 sezóny působil, jak už jsi v předchozí odpovědi sám zmínil, ve Švýcarsku. Jak se přestup do zahraničí zrodil?

Dostal jsem se k tomu víceméně náhodou. V té době hledali v Malans jednoho hráče ročníku 2006 což jsem se dozvěděl od kamaráda mého táty. Přihlásil jsem se tam a přes složitou komunikaci s vedením klubu jsem pak podepsal smlouvu a odjel jsem na kemp do Švýcarska a už jsem tam v podstatě zůstal.

Kromě zajímavých florbalových zkušeností jsi měl určitě možnost zdokonalit se i v cizím jazyce. Vystačil sis s angličtinou, nebo jsi musel přesedlat i na němčinu či případně francouzštinu?

Ve Švýcarsku jsem bydlel i hrál v německy mluvícím kantonu. Ze začátku jsem mluvil jen anglicky, protože švýcarská němčina zní úplně jinak a já nerozuměl ani slovo. Po pár měsících jsem si ale zvykl a pak jsem mluvil jen německy. Horší to pak bylo, když jsem přijel do Česka a byl zvyklý mluvit jen německy.

Když bys měl popsat největší rozdíl mezi švýcarským a českým florbalem, co by to bylo?

Florbal ve Švýcarsku je v mnohém úplně stejný. Míček má 26 děr a hraje se pět na pět. Ale řekl bych, že švýcarské nejvyšší soutěže jsou víc fyzické na úkor třeba technické zdatnosti. Samozřejmě, naprosto jiný je život ve Švýcarsku. Tam jsem se ráno probudil a díval jsem se z okna bytu, kde na mě mrkla třítisícová hora. Ve volném čase jsem mohl jít na skialpovou nebo pěší túru na nejbližší horu. Na druhou stranu to pro mě bylo strašně těžké. Skloubit práci, školu a florbal, do toho si vařit, prát...

Z mládežnických kategorií, ať už na ligové úrovni, tak i třeba v rámci Olympiády dětí a mládeže, se dobře znáš s řadou našich mladých hráčů. Byl tohle jeden z faktorů, který ti usnadnil rozhodování, kde po návratu do ČR působit?

Znalost prostředí a kluků ze Šumperka byla pro mě tím rozhodujícím faktorem volby klubu pro nadcházející sezonu. Zároveň budu příští rok maturovat a nestíhal bych dojíždět do větších měst. Takže i ta blízkost místa byla pro mě důležitá.

S Asperem budeš letos působit v 1. lize dospělých. Jak se těšíš na sezónu a jaké jsou tvé osobní cíle a jaký týmový výsledek bys považoval za úspěch?

Na sezónu už se moc těším. Můj osobní cíl je stát se stabilní a hlavně platnou částí Asperu. Zároveň si chci novou sezónu užít. Těším se na souhru s novými spoluhráči, těším se na nové soupeře. A samozřejmě na šumperské diváky. A jelikož jsem ještě 1. ligu nehrál, tak nevím přesně, co mam očekávat. Ale jelikož budeme v lize nováčci tak bych bral jako velký úspěch, kdybychom se umístili do 6. místa po základní části.

Dominiku, moc děkujeme za rozhovor a přejeme ti hodně sportovních úspěchů v Asperu!